HISTORIE SDH ŠTUDLOV



V naší obci se datuje založení sboru do roku 1923. Do té doby Študlov byl jedinou obcí na tehdejším Valašsko-Klobucku, která byla bez hasičů. Z iniciativy tehdejšího župního podnáčelníka a náčelníka sboru ve Valašských Příkazích učitele Laksara bylo počátkem roku 1923 přistoupeno k možnému založení sboru v obci. Svolal tedy do hostince u Vašičků schůzi občanů, jeho záměr se však tehdy uskutečnit ještě nepodařilo. Občané neměli pro tuto myšlenku pochopení.

archiv

Avšak na podzim téhož roku byli občané opětovně svoláni a do nově vznikajícího sboru se již přihlásilo 17 členů. Z podnětu tehdejšího starosty obce pan Fojtíka a župního náčelníka Karla Kovalčíka z Valašských Klobouk bylo na den 16. prosince 1923 do hospody u Vašičků svoláno ustavující zasedání. Na tuto schůzi byli pozváni všichni občané a 25 z nich se stalo zakládajícími členy. Ustavující schůzi řídil starosta župy č. 48 Karel Kovalčík. Po proslovu o významu hasičského sboru byly schváleny stanovy a tím byl hasičský sbor ustanoven. Všichni členové složili do rukou župního starosty slib, že budou řádně vykonávat úkoly, které jim budou svěřeny. Po tomto slibu byli zvoleni a funkcemi pověřeni následující občané:
předseda - Josef Fojtík , čp. 33
1. místopředseda - Jiří Maček, č. 61
2. místopředseda- Josef Vašička
náčelník- František Fojtík, čp. 38
1. podnáčelník- Alois Číž,č 44
2. podnáčelník- Jan Polách, č.19
jednatel- Antonín Dvořák ( učitel)
pokladník-Martin Lukáš, č2
zbrojmistr- František Janáč, č. 66
četaři-František Valčík, č. 43 ; Jan Fojtík, č 40 ; Jan Vaněk, č 86 ; Josef Trochta, č 24 ;

Výbor začal pracovat a prvním úkolem bylo zajistit si pro sbor výzbroj a výstroj. Poněvadž sbor neměl jiných příjmů než z placení členského poplatku, byl ustaven tzv. zábavní výbor, který pořádal první hasičskou muziku. Byl ustaven i jiný orgán a to smírčí soud. Sbor se účastnil různých církevních akcí, cvičení okrskových a župních sjezdů. Práce pro členy byla radostnou a stále se přihlašovali noví členové.

V roce 1927 byla zakoupena obecním výborem ruční hasičská stříkačka s úplným vybavením. Stála 30.500,- Kč. Ve stejném roce bylo i její posvěcení. Jako kmotřenka byla hraběnka i se synem Dr. Maunerem Centnerem z velkostatku Návojná. Z hasičských peněz byla zakoupena trubka a různé knihy do hasičské knihovny. Pravidelně každou neděli při pěkném počasí pořádal sbor se strojem cvičení. Sbor stále potřebuje získat finanční prostředky na zakoupení nových stejnokrojů a dalších potřebných věcí. Tehdy také požádali o pomoc krajany v Americe. Tito ( Maček Jan č52, František Maček, Jan Krajča, Františka Hrůzová, Jiří Ptáček a Josef Sukup) zaslali celkem 10 dolarů. Za tuto pomoc byli zapsáni do kroniky hasičů jako čestní členové. V tehdejším sboru se vystřídalo mnoho občanů a bylo malé procento čísel, kde by nebyl po alespoň krátkou dobu hasič. Práce dobrovolných hasičů pokračovala neúnavně dál. V roce 1932 a to 7. října hasičský sbor likvidoval oheň u Vypušťáka č. 40. Dne 28. dubna 1938 v časných ranních hodinách druhý požár u Lázků.

Do sboru tehdy jezdili okrskoví funkcionáři a s prací této mladé hasičské jednoty byli spokojeni. Avšak blíži se rok 1938, v republice je vyhlašována cvičná mobilizace a mnoho členů musí nastoupit na vojnu. Hasičskou ochranu vedou jen členové, kteří jsou nevojáky nebo jsou přestárlí. Hasičská práce je okleštěna, členové provádějí pouze nácvik, aby byli schopni poskytnout pomoc občanům, kteří utrpí úrazy. Členové však věří, že nebude dlouho trvat a budou moci opět rozvíjet hasičskou slávu mezi lidmi, tj. konání známých hasičských výletů a veřejných vystoupení. Schůzová činnost byla pravidelná a účast dobrá. Smutné ale bylo, že se neúčastnili předseda Fojtík a místopředseda Maček. Podmínky byly přísné: bylo usneseno, že členové, kteří se řádně před schůzí neomluví, budou pokutováni za neúčast 5,- Kč. Ti, kteří se neúčastní schůze 3x, budou ze sboru vyloučeni. Při hasičském sboru byl ustaven samaritánský výbor, kde členové byli řádně proškoleni a poskytovali občanům první pomoc . Jen v roce 1941 poskytl náčelník samaritánské stráže, bratr Jan Chovanec, čp. 17, první pomoc ve 21 případech. Tito členové se řádně starali o materiál v lékarničkách, který byl zakoupen ze sborových peněz. Válka skončila. Po osvobození opět začínali hospodařit z vlastních prostředků, Vyvíjela se bohatá kulturní činnost, zvláště divadelní, které se hrávala i v přírodě. Ziskem z těchto akcí se částečně řešily finanční potíže.

V roce 1949 byl převeden veškerý majetek hasičů včetně výstroje a výzbroje pod MNV Študlov. V těchto letech bylo největší touhou získat motorovou stříkačku. Tehdejší ruční již nevyhovovala, ba práce s ní přestávala členy bavit. Byla podána žádost na okresní inspekci o motorovou stříkačku PS16, ta však byla zamítnuta. Tehdejší velitel Josef Polách sepsal novou žádost a tuto zavezl 21. listopadu 1949 osobně do Prahy řediteli celostátní výzbrojny. Za vydatné pomoci Františka Řeháka, rodáka ze Študlova, který bydlel v tu dobu v Praze se dočkali příslibu. Dne 19. března 1950 hasiči ze Študlova odebrali motorovou stříkačku přímo ve výrobním podniku ve Slatiňanech. V té době stála 128 tis. Kč. Ještě bylo zakoupeno 500 m hadic za cenu 48 tis. Kč. V červenci 1950 po posvěcení stříkačky, kde byly kmotřenkami všechny hospodyně naší obce, byl stroj předán do rukou hasičů, kteří složili slib, že budou stroj udržovat v nejlepším pořádku k jeho použití. V roce 1964 byla motorová stříkačka PS 16 vyřazena a nahrazena novým typem PS-8, se kterou bylo odvedeno mnoho práce a je v provozu do dnešních dnů. V roce 1973 po urgencích jsme obdrželi novou stříkačku PS12. Nyní sbor vlastní i soutěžní stroj PPS 15.

autozbrojnicehelma

Vozidlo TATRA 805 se stává nevyhovujícím, někdy se nedaří toto vozidlo zprovoznit. Znovu ve spolupráci s MNV podnikli hasiči kroky, jejich výsledkem bylo přidělení v roce 1986 avie A30 K ( izotermická skříň). I když členové hasičského útvaru ve Valašském Meziříčí vše uzpůsobili tak, aby toto auto plně sloužilo hasičským účelům, spokojeni jsme byli jen napůl. Naším snem bylo vlastnit speciální požární avii. V roce 1988 se hasiči ve Študlově dočkali, přestavba byla provedena. Stále citelněji se však ukazovala nutnost vybudovat novou hasičskou zbrojnici v obci. Po složitých jednáních s tehdejším MNV a za velmi účinné pomoci hlavně finanční od ONV a České státní pojišťovny byla v roce 1978 zahájena výstavba. Hodnota díla byla vyčíslena na 465 tis Kč. Odpracováno bylo 13 800 hodin zdarma, z toho hasiči odpracovali 4500 hodin. Byla postavena za 717 dní. Slavnostní otevření se konalo v sobotu 20. září 1980 za účasti pozvaných hostů.

Velkým problémem byl nedostatek vodních zdrojů pro případ požáru v obci. Z tohoto důvodu přistoupilo MNV v roce 1984 ke generální opravě vodní hasičské nádrže u kulturního domu. V roce 1997 byla zahájena výstavba veřejného vodovodu a tím byl dlouhodobý problém s nedostatečnými zdroji vody v obci vyřešen.

V roce 2006 proběhla rekonstrukce zbrojnice - dostala novou sedlovou střechu namísto ploché, bylo zatepleno 1 patro a proběhla výměna oken. zbrojnice

O nás

znak študlov
Náš sbor byl založen roku 1923.
V roce 2016 má sbor 52 členů.